II.

"To já." Zmínil se Jackson. Estel zrudla. Daniel se zasmál. "Ukaž."

Estel na něj počítač otočila. Tvářila se u toho, jako by to bylo úplně zbytečné. "To je divné…" připustil Daniel. "Můj počítač ukazuje přesně to samé."

Tylerová pokrčila rameny. "Nerozumím tomu."

Daniel se zamračil a pak se vrátil ke svému počítači. Chvíli se díval do monitoru, chvíli do poznámek položených vedle sebe, chvíli na snímky nástěnných nápisů, které pořídili před chvílí.

"Co když ten počítač nelže?"

Estel vzhlédla. "Cože?"

"Třeba se ten program nemýlí."

Estel na něj zůstala chvíli civět. "Danieli, ten program přeložil antické nápisy egyptsky." Připomněla mu.

"No právě! Estel, copak to nevidíš?"

Tylerová pokrčila rameny. "Popravdě… Egyptština mě napadla hned, jak jsem ty nápisy uviděla…" připustila.

"No právě - ta podoba je až příliš nápadná."

"A zřejmě si myslíš, že to nebude náhoda." Zakřenila se Estel. Daniel se na ni důrazně zadíval. "Možná, že 'ztracená civilizace', jak se jí u nás na Zemi s oblibou říká, není zas tak úplně ztracená." Daniel se postavil za Estel, opřel se o opěradlo její židle a civěl na údaje jejího monitoru.

"Podívej se na to písmo - je velmi úzce spojené, jen s několika patrnými odchylkami, což je typické pro písmo, které se odvíjelo z nějakého jiného." Vysvětloval Daniel něco, co už Estel stejně dávno věděla. I tak ale naslouchala a přikyvovala. "Nám historikům nejde do hlavy, jak to, že Egypťané byli nejzručnější lékaři, uměli stavět pyramidy a sfingu, která vydržela dodnes. Kde by vzali technologii a způsob, jak je vytvořit? Tohle je odpověď! Antická technologie je natolik vyspělá, aby dokázala vysvětlit všechno, co jsme na Egyptě dosud nepochopili!" vyprávěl Daniel s nadšením. "Jak je možné, že každý zloděj se v pyramidě pokaždé ztratil, ale samotní stavitelé nikdy? Pakliže mluvíme o reinkarnaci, nemáme náhodou na mysli povznesení? Estel, tohle je možná odpověď - Antikové doopravdy zanechali něco na Zemi. Je to kultura Egypta!"

Estel na něj chvíli zírala, než jí došlo, co jí říkal. Potom zakroutila hlavou. "I tak je tu spousta nevyřešených otázek, Danieli: proč Antikové Zemi opustili? A jak to, že takové nápisy jsme našli až ve spodní části města? Proč je ten zbytek psaný jiným antickým písmem? To nedává žádný smysl."

"Egypt byl přece jedním z vůbec prvních národů na světě." Připomněl Tylerové Daniel. Ta přikývla. "Ale co když před nimi byl ještě jeden?"

"Antikové…?" zkusila to Estel.

"Jo. A pokud vím… Wraithové jsou schopní regenerace a proto přežili stovky let."

Estel přikývla.

"Možná i tisíce let. Miliony." Pokračoval Daniel. "Třeba už na Zemi měli spadeno jednou."

"Ty si myslíš, že Antikové opustili planetu, aby ji zachránili před náletem Wraithů?"

Daniel pokrčil rameny. "Je to první věc, která mě napadla…"

"V tom případě museli něco zanechat - potomky, údaje, pokyny… nebo písmo…?"

"Ať už zanechali cokoliv, tohle je možná důkaz, Estel."

"Páni," usmála se Tylerová. "Tak to vypadá, že ta naše několika měsíční práce přeci jen přinese nějaké ovoce."

 

Jídelna byla v době oběda kupodivu prázdná. Většina stolů stála osamoceně na svých místech, aniž by si jich kdokoliv všiml, vyjma páru vědců, kteří se právě přišli naobědvat. Ovšem jeden ze stolů na terase obývala velitelka Atlantidy Evelin. Jana s tácem v ruce k ní došla a pozdravila.

"Dobrou chuť. Smím se přidat?" usmála se. Vítr si pohrával s jejími tmavými vlasy.

"Samozřejmě, budu jedině ráda." Přikývla Eve. "Jak to vypadá s Jamesem?"

Doktorka Krizová se pustila do jídla. "Bohužel, čím dál hůř. Dělá mi hrozné starosti. S něčím takovým jsem se opravdu ještě nesetkala. Všechny běžné postupy u něj selhávají."

"James byl v tomhle vždycky trochu zvláštní." Podotkla jakoby nic Eve.

"To ano. Ale když si to vezmu z hlediska lidské psychologie, vůbec nic na jeho případu nedává smysl. Už týden se mu zdá jeden a ten samý sen. Obvykle v takových případech stačí vyhnout se práci a odpočinout si, i některé léky na to zabírají. Ale u Jamese nic."

Evelin přikývla na znamení, že porozuměla. "A napadá tě nějaké racionální vysvětlení?"

"Ano, napadá." Přikývla Jana, odšroubovala víčko z plastové láhve s vodou a napila se. "Hledala jsem možnou příčinu a napadlo mě, že to vlastně ani nevychází z Jamese. Někdo ho zneužívá."

"Ty myslíš, že se mu někdo dostal do hlavy?" povytáhla obočí Evelin.

"Teoreticky je to možné - pročítala jsem si některé záznamy z předchozích misí plukovníka Shepparda a nejednou jsem se tam setkala s tím, že Wraithové zneužili lidské vědomí."

"Ano, vzpomínám si. První případ byl před dvěma lety u Teyly Emmagan - měla v sobě wraithský kód DNA a proto byli schopni se jí dostat do vědomí. Pomocí snů."

"Správně. Ale pokud vím, Thruman v sobě wraithskou DNA nemá." Poznamenala Krizová.

"Nebo jsme ji u něj nenašli?" zapochybovala Messerová.

"To si nemyslím. Spíš Wraithové vynalezli způsob, jak to dokázat i bez toho. A upřímně, pokud je to tak, nemám tušení, co s tím."

"Co jsi mu dnes řekla?"

"Dala jsem mu prášky na útlum vědomí - potlačuje to jakékoliv sny. Pokud ani to nezabere, můžeme říct, Eve, že ty sny nevycházejí z Jamese. To by prostě nebylo možné. Takhle utlumené vědomí není schopné nějakých představ nebo snů."

"Pokud je to tak, jak říkáš, o co by Wraithům v tom případě šlo?" nechápala velitelka.

"Z jeho vyprávění je to celkem jasné - v těch snech se z něj pokouší dostat něco o bezpečnostních opatřeních města."

Evelin odložila příbor. "Toho jsem se obávala."

"Takhle to nemůže pokračovat. Pokud něco neuděláme, James zemře z nedostatku spánku. Anebo se tu objeví wraithi i se vším, co dostali z jeho hlavy."

"Napadá mě jedna věc - nařídím McKayovi, aby všechny bezpečnostní systémy upravil. Taky hesla do všech počítačů a veškeré programy. Samozřejmě to James nebude vědět. Pokud už z něj něco dostali, nebude jim to nic platné."

"To je celkem dobrý nápad. Jen doufejme, že to McKay stihne dřív, než zaútočí." Jana dojedla. Odložila příbor a dopila pití. "Zařídím, aby se k Thrumanovi nedostalo nic z toho, co McKay dělá. A podle toho, co mi poví zítra ohledně těch prášků, které jsem mu dnes dala, uvidím, co s ním." Navrhla Jana.

"Dobře." Usmála se Evelin.

"Vypadá to, že tenkrát na přehlídce to nebyl úplný Konec Wraithů." Poznamenala Jana cestou z jídelny.

"Jo. A tentokrát jsou ještě naštvanější a ještě mazanější." Povzdechla si Evelin.